Pokouším se připojit k serveru...

Připojení k serveru bylo ztraceno. Vyčkejte na znovuobnovení stránky, nebo ji obnovte ručně.

ZAVŘÍT

IRSKO (květen 2018)

JAZYKOVÝ KURZ 

PhDr. Jana Kolářová

13. – 18. 5. 2018

IRSKO/Dublin

Ve dnech 14. – 18. 5. 2018 jsem měla možnost využít vzdělávací nabídky pro vysokoškolské pracovníky – týdenního jazykového kurzu v Dublinu v rámci programu Erasmus+. Nikdy před tímto pobytem jsem nebyla v anglicky mluvících zemích ani služebně ani soukromě a jazykový kurz jsem navštěvovala pouze jednou v Česku. Takže moje pocity před příletem do Dublinu byly více než smíšené, umocněné představou o chladných, zvláštních a nekomunikativních Irech. O to větší bylo moje překvapení ihned po příletu. V Irsku jsem si zorganizovala pobyt na 11 dní, abych měla možnost co nejvíce poznat a nebýt pouze v Dublinu. Chtěla jsem navštívit venkov a podařilo se mi zajet i do Severního Irska, které patří k Velké Británii. Mimoškolní pobyt a ubytování jsem si organizovala sama.

 

Při shánění jahékoliv ubytování je důležité vždy prověřit vzdálenost do centra a možnost dopravy místní MHD. Na internetu se zdál hotel být téměř v centru, ukázalo se však, že je umístěn v okrajové čtvrti s autobusovým dojezdem do centra cca 50 minut. MHD je na naše poměry velmi drahá – 1 jízda autobusem stojí 3,30 EUR (nezávisí na počtu ujetých stanic), v ranní špičce dokonce 3, 65 EUR. Ačkoliv se zdá, že je Dublin plný doubledeckerů, jezdily autobusy do naší čtvrti cca 1x za 40 min nebo za 1hodinu. Takže jsem každé ráno chodila jak za starých časů na zástávku tramvaje vzdálenou cca 4 km a poté jsem jezdila zhruba 20 min do centra. V Dublinu jsem hodně chodila (je to město na rovině), každý den přibližně 15 – 20 km. Samozřejmě, že jsem navštívila největší památky jako Trinity College a Castle, ale samozřejmě jsem musela zajít i do slavného Temple Bar (pivo 8 EUR). V okolí Dublinu jsem navštivila vyhlášené rybářské městečko Howth a zámek Malahide.

 

Samotný jazykový kurz probíhal od pondělí do pátku od 9:00 do 13:00. Po pondělním rozřazení do tříd jsem se ocitla v kruhu pro pokročilé se čtrnácti spolužáky převážně z Evropy (Francie, Itálie, Německa, Španělska) a také z Brazílie. Věková struktura byla vyšší, v kruhu byli nejen studenti, ale i lidé, kteří chtěli zlepšit svou angličtinu a změnit kariéru (student z Brazílie). Samotná výuka byla pro mě velmi zajímavá a zábavná. Výuka spočívala ve výuce gramatiky a zároveň se i hodně konverzovalo. Vyučující byli již lidé se zkušenostmi a rozhledem, což bylo na výuce vidět. Hodiny měly pevnou strukturu a rozhodně se nikdo z nás nenudil. Probíraly se určité gramatické a konverzační okruhy a každý pátek byl týden zakončen testem. Zároveň nás vyučující seznamovali s dějinami a reáliemi Irska. V rámci programu Erasmus+ jsem v kruhu byla jediná, všichni ostatní si platili několikaměsíční pobyt sami. V rámci výuky se striktně dodržoval time managment. Toto mezinárodní setkání pro mne bylo velmi přínosné.

 

Irsko je pro mne nádherná, zelená země. Nejvíce mne však překvapili místní lidé. Irové jsou pro mne velmi vstřícní a zábavní. Vždy nám byli ochotni pomoci a to i tehdy, když jen viděli, že něco hledáme v navigacích nebo na nádraží v mapě. Téměř vždy se ptali odkud jsme a téměř vždy byli nadšení, že jsme z Prahy. Díky pivní turistice a Rynairu jsem měla pocit, že u nás snad všichni byli. Se školou jsem se zúčastnila výletu do Severního Irska (placeného). Navštívili jsme Belfast a projeli kolem zdi, která od sebe odděluje katolickou a protestantskou část obyvatel. V Belfastu jsou dodnes tyto čtvrti odděleny a málokdo z nás si dovede představit, že brány mezi oběma čtvrtěmi se na noc zavírají. Z výkladu našeho průvodce bylo jasně patrné, že Irové mají obavu z Brexitu a z toho, co bude následovat. V živé paměti mají bombové útoky a situaci z doby poměrně nedávné (70. – 90. léta 20. století). Dohoda mezi oběma stranami byla uzavřena až v roce 1998 a díky EU dnes hranice mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím není. Zároveň jsme zde navštívili největší muzeum Titanicu,
neboť Titanic se stavěl v belfastských loděnících. I v rámci tohoto výletu se striktně dodržoval time-managment a nedochvilnosti byly průvodci řešeny.

 

Sama jsem procestovala západní pobřeží a podívala jsem se na Mohérové útesy, které by měly být jedny z nejvyšších v Evropě. Díky cestě vnitrozemím, jsem si ověřila, že Irsko je zemí krav a ovcí. Při těchto cestách jsem si angličtinu velmi procvičila, což bylo velmi příjemné.

 

Všem si dovoluji doporučit – učte se jazyky, otevře se Vám světJ.

Zpět...
KONTAKTY

Duškova 7, 150 00 Praha 5
IČ: 272 35 530
AED defibrilátor ve vestibulu školy
Všechna práva vyhrazena ©
2021
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Vytvořilo studio: InGenius Webdesign